Reportáže

Když mě Tomáš (tethys.cz) seznámil s plánem dohledat naleziště Kladivounů velkých (větší brácha kladivouna bronzového, kterého známe z většiny obrázků kladívek), byl jsem nadšený. O pár měsíců později mě Kota poslal fotku jednoho krasavce a já neměl moc o čem přemýšlet… vydal jsem se tedy s tethys.cz začátkem ledna 2015 na Bimini. Letěli jsme s Klm, která umožnuje za poplatek 1996,- Czk další zavazadlo, které uměli odbavit až do Nassau(Bahamy). Z Nassau jsme o pár hodin později pokračovali na Bimini, což je souostroví severozápadně od Baham, „kousek“ od Miami. Místní aerolinky si nás všechny pěkné skásli za nadváhu zavazadel. 100 Kč/1kg je masakr…nazpět byla cena ještě horší, ale to už je kapitola „Nový Jork“…

Na Bimini jsme se ubytovali v Bimini Sands Resort, což je marina/ubytování pro cca 70 lodí. Ubytování jsme měli ve velmi rozměrných apartmánech, vybavených kompletní kuchyní, pračkou, sušičkou. Apartmán pro 2 by však postačil v pohodě i dvěma dvojicím. Tomův nápad zajistit all inklusive byla spása, jinak by nás na stravování a pitném režimu finančně stáhli z kůže. Jídlo v oblasti je logicky american style, takže  naprostá převaha omega-6 mastných kyselin, tuků a prázných kalorií obecně. Ale abych nekřivdil, dalo se vybrat (fruit plate, ceasar salat-american style apod. J).

Každý den ve 11 hod, nás vyzvedl Neal Watson jr. v marině, dřív to prý nemá cenu. Kladiva chodí až po 12hod, takže jsme měli totální pohodičku na vstávání, dospávání, snídaňo-polo-obědy a pitný režim. Po vyplutí bylo dobré se polo-obléci již v marině, protože cesta na lokalitu trvá cca 15 min. Ano, chápete správně, kladívka se vnadí cca 0,5 nautical mile od bungalovů na pobřeží … nezvyklé. Po příjezdu na místo se okamžitě vnadí a po chvíli bývá vydán pokyn „do vody“. Zaujali  jsme pozice a klečíc, brutálně převážení (já  měl neopren 9+7mm a až cca 15kg mě udrželo přibitého na dně)

Potápění s Kladivouny bylo užasné. Jak jinak řeknete si.

Ale nechť laskavě čtenář pováží. Max. hloubka statických ponorů byla 7m a to na běloskvoucí  písčině s protisvětlem, nebo po světle. V závislosti na směru proudu  Neal vytvořil na dně linii. Do písku zapíchal plastové trubky s T koncovkou. Plastová trubka sloužila k odstrkování zbloudilých či "zmatených" žraloků (nurse shark a kladivoun) kteří se, hledajíc kus rybičky, díky ztrátě orientace či omylem, nasměřovali mezi potápěče.

Klečíc na písčině jsme sledovali ten užasný spektákl, jak kladívka projížděla zprava či zleva, podél lajny potápěčů k berelu s vnaděním, rybičku však byli schopní spolknout však jen cca v 50% případů. Vzhledem k zdánlivě vláčnému tempu přiblížení kladívek, tolik charakteristickém pro notorické konzumenty THC,  se často stalo, že minuli návnadu.

Vysvětlím. V poslední fázi přiblížení kladivounů tj. zhruba 1-2 m od vnadícího koše, totiž díky rozpětí hlavy cca 1m, s očima po stranách, kladivoun nevidí a není tak schopen reagovat na pohyb „kořisti“ posouvaný ostatními rybkami. Občas jsme mohli sledovat neodhadnutelné  3D piruety, když 4 metrové tělo se otočí na „pětikoruně“ snadno se pak stane, že chňapne po paměti nekam mezi potápěče. Přesto bylo začasté nutné jen se přikrčit a popletený kladivoun nám přeplaval do zad, aby udělal malé kolečko a přiblížil se opět zprava či zleva, podle kodu který znal jen on. Musím uvést na pravou míru, přavažovaly samice, kluky jsme viděli snad jen jednou...

Jako spanilé princezny vod nás nechávali pokochat se jejich krásou. Byli krásné, spanilé, sličné, ladné, hebounké, ve skvělé kondici. Ladností pohybu a vzápětí nečekanou dynamikou si nikterak nezadaly s krásnou a elegancí  špičkových akvabel. Vidět a ani si netroufám vyslovit že vyfotit, vývrtku, kdy kladivoun(cca 3,5-4,5m), minouc rybičku, na místě zastaví svůj dopředný pohyb a prudce své mohutné, osvalené tělo otočí o 180°-270° tak, že se téměř dotkne hlavou ocasu, je nádherný estetický zážitek, tak rychlý, že je těžké jej postřehnout, natožpak cwaknout. Jednou mě štrejchnla do hlavy ocasní ploutví jedna krasoňka, když se na konci vývrtky odpichla  a jako torpédo „poskočila“ za naší řadu. Bylo to citelné, ale nic z čeho bych omldlel, prostě nádhera. Nicméně ta ohromná síla byla cítit…

Je nutné ještě zmínit, že jsme strávili 2 ponory, opět v 7-10m se žraloky perezovými (caribbaen reef shark-Carcharhinus perezi-jinak též žralok perézův). Exempláře tak kolem 2.5 metru dokázaly s potápěčem, těsně pod vnadícím košem, taky pěkně potancovat. Ale stále ve vším respektu a uctě na obou stranách. Občas jsem je musel praštit, abych si udělal cestu z klubka a mohl odplavat kousek dál (ono 4 otření se hlavou s polootevřenou tlamou během 10 sec mě snadno napovědělo, že jsem na špatném místě ve špatnou dobu)

Se 200-240barr ve 12l láhvi si každý udělá obrázek, jak dlouho trvaly naše ponory. Vzhledem k potřebě co nejmenších přestávek mezi (dvěma) ponory, aby nedošla návnada a kladívka neodplavala, nebyl problém nachytat i v 7metrech deko(!pro mě 13 minut, stinger- konz.mod). Dobu ponorů jsme měli mezi 70-90 min s povrchovým intervalem do 10 min. Takže se dá dopočítat, že bez nadsázky, že jsem strávil s kladívkama nějakých 20 hodin

(do vody se jde až když kladívka nějakou chvíli krouží a je tak menší riziko, že se splaší a utečou, proto interakci započítávám už od první minuty ponoru).

A to si dovolím říct že za ty peníze stojí. Takové vysvědčení dávám jen velmi zřídka, o některých destinacích jsem ani nepsal, protože se na některá místa nemusím  vrátit, a také jsem nechtěl hanět (šlo jen o můj osobní dojem, ostatní byli nadšení). Bimini je pro mě výborná volba, protože strávit 20(ježišmarjápanno) hodin s nádherným predátorem, který je čím dál vzácnější, po vodou ho potkáte jen náhodou hraničící s jackpotem, je krásný a dojemný zážitek. A já ten jackpot měl k dispozici cca 20 hodin. Je potřeba dodat, že vhodná doba pro Bimini je prosinec až duben, s důrazem, že už od půlky ledna do cca půlky března, najíždějí amíci (přeci jen Florida je cca 5 hodin lodí). Neal nám popisoval, že není problém na malé lokalitě mít i 5 lodí, takže ten kdo vnadí kladivo dřív vyhrává a strhne je ostatním. Chytráci to dělají pro jistotu tak, že vnadidlo s vytékající krví s postupně rozmrazovaných ryb nechávají pro jisotu ve vodě přes noc, takže vedle takového chytráka pak musíte doufat třeba i přes hodinu a modlit se aby nějaký krasavec zabloudil i k vám.

více fotografií na FB Karel Vesely