Reportáže

Žraloci modraví, mako, širokonosí, lachtani jihoafričtí, 5 druhů máček, tučňáci brýloví s Tethysem.

• předpokládaná teplota vody: kolem 15-17°C
• obtížnost potápění: mělké, je třeba nebát se žraloků, zkušenost min. 20 ponorů
• maximální počet potápěčů: 8
• maximální hloubka ponorů: 15m
• je k dispozici nitrox?: NE
• typ ventilu na láhvích: zjišťuji
• podmořský život: žralok mako krátkoploutvý, žralok modravý, žralok širokonosý, máčka leopardí, máčka africká, máčka temná, máčka Haploblepharus pictus (nemá české jméno), žralok hladkoun velkoploutvý, lachtan jihoafrický, tučňák brýlový a když bude neptun přát, tak třeba i kulohlavci, kosatky a vorvani
• bydlet budeme pár set metrů od pláže s tučňáky brýlovými v Quayside Hotel Simon´s Town.

Potápění se žraloky širokonosými a lachtany jihoafrickými

Ponory absolvujeme v mělkém a nádherném kelpovém lese. Budeme se pohybovat v hloubce 6-12m. Díky tomu, že se budeme nacházet ve studené vodě Atlantského oceánu, počítejme s teplotou vody cca 15°C, ale může být i méně. Ranní ponory budou vždy na lokalitách s výskytem žraloka širokonosého. Jedná se o velkého, klidného, rozvážně plujícího žraloka, dorůstajícího 3m a váhy 350kg! Je zde doma a potápěčů se nebojí. Nebudeme krmit a přesto je určitě uvidíme. Můžeme jich potkat 5, ale také 70 během jednoho ponoru! Kelpový les je domovem mnoha dalších malých druhů žraloků, z nichž mnozí patří mezi jihoafrické endemity!

Odpolední ponory budou mířit za lachtany jihoafrickými, kteří patří mezi tzv. fur seals, tedy lachtany s výraznou srstí a kratšími čumáky. Budou opět v nádherném fotogenickém kelpu a všude kolem nás.

Potápění se žraloky modravými a mako

Za těmito žraloky pojedeme 2h na volné moře, budeme krmit a dle chuti může náš ponor trvat až 120m, protože se budeme vznášet ve volné vodě v hloubce 5-10m. Protože budeme více ve vlivu Indického oceánu, můžeme očekávat o něco teplejší vodu než se žraloky širokonosými a to cca 19°C. Žralok modravý patří mezi nejkrásnější žraloky vůbec. Jeho velké černé oči a kobaltově modrá kůže z něj dělají neodolatelného krasavce. K potápěčům se chová mírně, moje osobní zkušenost by jej připodobnila téměř k ochočenému pejskovi. Žraloci mako jsou neméně nádherní, velmi vzácní a jsou nejrychlejšími žraloky světa. Dorůstají délky až 4m a tvarem těla připomínají štíhlejší žraloky bílé. Nicméně jejich štíhlé dlouhé zuby napovídají, že hlavní potravou jsou ryby.

Tito dva žraloci budou naším hlavním cílem, ale díky tomu, že budeme na volném moři, není nemožné narazit na kulohlavce, kosatky dravé, či vorvaně.

Potápění skončilo, ale ještě se nechce domů

Já se tedy určitě v oblasti ještě pár dní zdržím a budu rád když zůstanete se mnou. Půjčíme si dodávku a prozkoumáme celý Mys Dobré Naděje, kde žije mnoho druhů antilop, endemické zebry a paviáni. Hudební bary v Cape Townu jsou pověstné! Zajedeme do okolních vinařských oblastí a můžeme navštívit i Andrého Hartmana v Gansbaai. Bude rád :-)

A jak bylo? Chcete reportáž?

Ani tentokrát Tomáš nezklamal! Rozhovor o potápění v oblasti mysu Dobré naděje v Kapském městě pro http://www.czechtimes.cz/ je naprosto jedinečný a neuvěřitelně obohacující. Vyprávění o podvodních hrátkách s lachtany nebo o setkání se žraloky modravými nemá chybu.

Před pár dny ses vrátil z Kapského města v Jižní Africe, které je proslulé potápěním s velkým bílým žralokem. Potápění tohoto rázu je možné například v zátoce False Bay, kterou jste navštívili. Jaké jsou tvé zážitky?

Lindo, hned na začátku tě překvapím. Velký bílý žralok vůbec nebyl naším potápěčským cílem na jihu Jižní Afriky. Nakonec se dva členové party za velkým bílým vypravili na půldenní výlet k Dyer Island, ale spíše z piety k André Hartmanovi. Velkých bílých je zde hodně, ale pro fotografy a potápěče to není to pravé místo. Jednak kvůli chronicky špatné viditelnosti a jednak proto, že místní organizace provozují tyto akce jako masové a cílovým klientem není potápěč, ale turista, který potápěčem vůbec být nemusí. V praxi to vypadá tak, že 24 lidí je na lodi, 8 lidí v kleci, klec je na hladině, lidé mají hlavu nad vodou. Nepomlouvám, jen vysvětluji, že já se s velkým bílým raději setkám jinde, například v Austrálii.

Jednalo se o vlastní expedici nebo ses jel potápět se svými klienty či přáteli? Co bylo cílem výpravy, když to nebyl velký bílý žralok?

Jel jsem se potápět s klienty a ti jsou často moji přátelé. Cílem byli rozhodně žraloci, ale jací žraloci! Většinu z nich jsem doposud nikdy neviděl, a proto se velmi těšil. Na prvním místě zmíním žraloka širokonosého sedmižábrého. Je to živoucí fosilie. Objevil se na této planetě 100 milionů let před dinosaury a tak jak tenkrát vypadal, tak ve stejné podobě ho můžeme spatřit i dnes, což je fascinující. Jeho fyzický model se osvědčil, zapadl to ekosystému a je tu stále s námi! Obývá pobřežní kelpové lesy (pozn. autorky: kelp je podvodní rostlina dosahující často až několika metrů a tvořící husté podvodní lesy) a jsou to opravdu magické ponory. Potápíme se zde v malých hloubkách 8–10 metrů, viditelnost se pohybuje kolem 8 metrů, když je klika a potápěč si opravdu připadá jako v lese za silného větru. Kelp se vlní ve vlnách a žraloci sedmižábří se pomalu a líně vynořují ze stínů, proplouvají nad našimi hlavami a zase mizí. Je jich tu hodně a nejsou vůbec malí. Samice dorůstají až do velikosti 3 metrů, samci jsou poloviční. Dále se v kelpu vyskytují různé druhy žraloků hladkounů a máček, někteří jsou dokonce jihoafrickými endemity, tzn., že nežijí nikde jinde na světě.

Žralok bílý není jediným lákadlem pro potápění v Kapském městě. Během ponoru lze vidět velryby, tuleně, tučňáky a na souši třeba velké množství mořských ptáků. Které z těch na pohled roztomilých mořských živočichů jste při své expedici spatřili?

Protože velryby nebyly naším cílem, neviděli jsme ani keporkaky ani velryby jižní, které se zde vyskytují červen–listopad. Spatřili jsme z člunu plejtváka Brydeova, který je zde celoročním rezidentem. Neodmyslitelně k jihu Afriky patří lachtani jihoafričtí a tučňáci afričtí. K tučňákům se do vody nedostanete, protože jejich domovská pláž Boulders Beach je přísně chráněná, ale s lachtany jsme si užili do sytosti. Lachtan jihoafrický je šestým druhem lachtana, se kterým jsem se potápěl a je to druh jednoznačně nejšílenější a nejdrzejší. Mají neuvěřitelné přebytky energie a nevědí co s ní. Neustále se ve vodě prohánějí, koušou, zlobí, celý lachtaní život je z 90 % hra a z 10 % povinnosti. Potápěč ve vodě je skvělé zpestření a nový level v lachtaní hře.

Popiš nám, jak setkání s lachtani pod vodou vypadalo.

Přiznávám, že afričtí lachtani mě překvapili. Měli ke mě nulový respekt, stal jsem se odrbaným plyšákem party grázlů ze špatné ulice. Zakotvil jsem sám v malém kaňonu a chystal se fotit. To se celkem dařilo, ale zároveň mě ti parchanti kousali nejen do ploutví, ale i do nohou, do rukou a dokonce i do hlavy, kde byla moje vrstva neoprenu přece jen nejtenčí. Nebyly to něžné polibky! Hajzlíci si dávali záležet a kousali mě přesně tak, aby mi neublížili, ale zároveň tak, aby mě to docela bolelo. Jejich pohyb ve vodě je neuvěřitelný a člověk na jejich výpady reaguje jako želva na útok geparda. Aby nedošlo k omylu, být ve vodě s lachtany jihoafrickými je naprosto fantastické.

Pokračování rozhovoru na následující stránce