Reportáže

Zklamání na Fiji

Protože Tonga je pro mě lán světa, nechtěl jsem z oblasti tak rychle domů. Původně jsem chtěl zůstat 8dní na Zealandu, ale děsil jsem se tamní končící zimy (v Aucklandu byla ráno jinovatka na autech, což není dobré pro crocssy a šortky) a na poslední chvíli jsem změnil místo pobytu na Fiji…hm to jsem si dal… marketingový obraz, zejména pak v mé hlavě, o Fiji je: ráj na zemi. No nechce se mi tu házet cimrmanovým šrapnelem, ale cítím že se tomu v průběhu reportáže neubráním. S Fiji je to když si na internetové seznamce týdny dopisujete Tomášem Bradpittem a v reálu zjistíte, že je to sice milý a pozorný, ale přeci jen umaštěný kamioňák s kriminální minulostí.

Nicméně, pokud můžete, vyhněte se Fiji a utraťte své peníze smysluplněji. Jistě, mohl jsem si za raketu dopřát milé a pěkné prostředí někde na ostrově v resortu, ale to bych raději doporučil jel do Hurghady, je to blíž a levnější a úroveň služeb bude jistě lepší. A jestli vás obsluhuje ind nebo arab, ve spolehlivosti či pečlivosti není velký rozdíl. ( standardní dialog...JÁ-„do you have a cofee?“-„Yes“-„great, I wanna have one“-„sory cofee machine is broken“).  Hlavní sezona na Fiji je červen/červenec, čili začátek září je ok. Fiji je ostrov, opět třetí svět. Bylo by jistě chybou říci, že to tam nemají hezké. Prostě si jen místní stavebníci oblíbili vlnitý plech, který je tam v různě prorezivělém stavu všude. Na střechách, improvizované ploty, markýzy, různé zábrany. Vojenská junta, ani předchozí zkorumpované vlády nejspíše na životní podmínky moc nedbaly a podle toho to tam taky všude vypadá. Ne tak zbědovaně  jako na Kubě, ale žádný šlágr to není. Opět je mi s podivem, z čeho je utvářen měnový kurz 1FJD= cca 11 CZK. Spotřební koš je už o něco příznivější než na Tonga, ale do našeho a podotýkám, že mnohem levnějšího, to má daleko, takže nechápu, z čeho místní žijí. Nejspíše proto hodně lidí prostě chodí bosých (což jsem však v Aucklandu viděl též, jen ne tolik jako na Fiji). Ubytování je kapitolka… spal jsem v cenové hladině od 330 czk (dormitore čili místnost s až 24 lůžky a sdílenými sociálkami) po 800 czk. Všude bez výjimky to páchlo příšerně plísní(naštěstí jsem měl silná antihistaminika), pokud byla prostěradla, tak jsem stejně raději spal oblečený v kalhotách a dlouhém tričku. Nebyl výjimkou intenzivní pach moči a výkalů.  Navíc si z místních nikdo nevšiml, že turisti tam prostě nejsou a drželi nesmyslně vysoké ceny. Normální pokoj bez intezivní plísně počítám tak od 1800/noc a víc. Ale možná jsem jen jako alergik vnímavější, nebo prostě méně odolný. I když, vidět proekzémované turisty, či místní s různým stupněm olezlosti mi spíš dává za pravdu.

Ještě v čr jsem hledal zajímavosti na Fiji, našel jsem potápění s bull sharky. Místní resort mě poslal @nabídku se spoustou BULA keců, kterou jsem samozřejmě odmítl. Bula, domnívám se neznamená pozdrav, ale oslovení „ty debile“, soudím tak dle rozporu mezi slovy a skutečností, nebo spíš bych se klonil s filipinskému významu slova bula (odvozují od bullshit-čili kecy). V nabídce jsem měl 6 dní ubytování(300-1500czk) bez jídla, dále pak 5 potápěcích dní tj.10 ponorů a dopravu z letiště(160 czk za 4 hodiny zběsilé jízdy), to vše za částku 24860 CZK. Do resortu jsem se nakonec přeci jen náhodou dostal a i odtud je moje předchozí poznámka o odporném zápachu a příšerném fastfoodovém jídle, kde McD bych hodnotil jako prestižní švýcarskou 5* restauraci. Za ubytování bych doma nedal ani 120czk. Strávil jsem tam jeden den a ponor jsem udělal spíš z povinnosti, když už sebou táhnu blesky a celý vercajk.

Na bull sharky jsem se těšil, mám výbornou zkušenost z JAR z Protea Banks. No tak o protea jsem si mohl jen tak nechat krutě zdát… k ponoru ala Hurghada… dopolední výlet na 2 ponory, v 9 hod je odjezd, ve 12.30 návrat. Cena 3100czk. Voda 26°C, viditelnost na dně max 10m, Rumchalpa je proti tomu crystal clear. V lodi jsme byli namačkaní jeden na druhého, po mě tam byl druhý nejvyšší počet ponorů 80, takže si uděláte obrázek o zmatcích a schopnostech diverů.

Po 15 min plavbě jsme dostali krátký breafing a šup do vody. Jak kdo umí, ale musím říci, že podmínky nebyly snadné, na hladině to docela táhlo, hladinová viditelnost byla kolem 2metrů a tak jsem i já uvítal sestupové lano. V 22 m na dně táhne  provaz, jako na divadle. Tam jsme byli naskládaní rameno na rameni jako na bidýlku, a čučíme před sebe. Před námi je místní divemaster, takový ten typ 20 ponorů v součtu, který přímo před náma, mohutným kraulovým kopem svých 110 kg snižuje viditelnost z 10 na 5 metrů(přesunout se však nesmíme). Nechápu proč si ten trotl nevyfouknul žaket a neklekl si v klidu na dno. Někde v prostoru se otevírá 240l popelnice (jak ji znáte z domova) s žraločí návnadou. To že se popelnice otevírá chápu spíš intuitivně, neboť nebylo nic vidět přes štítovce a malé klipky. Není vidět zhola nic, ani žlutá popelnice už neprobleskuje,  není vidět krmič, není vidět žralok, není vidět nic, než hejno asi klipek, sem tam opravdu krásní a velcí kranasové a z této rybí koule se na pár vteřin vynoří bullshark a zase se do ní zanoří. Není tak ani pořádně co fotit. Nejblíž co se žralok přiblíží je 5 metrů a v kalné vodě tak toho moc vyfotit nejde. Je to spíš tušení souvislostí, než opravdové pozorování.

Fotografové mají před plebsem přednost. Mají své stanoviště napravo od potápěčského proletariátu, opět za provazem. Bylo by to asi nejnudnějších 20 min na dně (pořád 22m) kdybych tam neměl strkanici s nějakým votroubkem co neměl kontrolu nad svým vztlakem a s kamerou se postupně sunul na mě.

Byl jsem zalehlý na dně, vyfouklý žaket, převážený, abych se ani nehnul a měl klid na focení. Když mě vosel poprvé ťuknul do blesků, byl jsem ještě v pohodě, když se pak o mě začal opírat a začal si odklízet moje blesky z výhledu, tak už jsem do něj šťouchnul… haha to byla nakonec legrace. Zapomněli jsme na žraloky(stejně tak žádný nebyl pořádně vidět) a začali jsme do sebe navzájem strkat. Votroubek huhlal div mu nevypadnul regulátor, mával na mě ručičkou. Jasně „tum tu du tu tu tu tum“ já mu ukazoval kalouskovskou jedničku a kochal se představou, jak by asi vyřešil, kdybych mu sundal masku a vyndal náustek a nafouknul žaket. Možná by pak konečně i bylo co fotit. Jo a pokud se ptáte stejně hloupě jako já, proč jen 20 min v 22 metrech na dně??  Tak to vám povím přesně, to je kvůli dekompresi, páč máme přeci ty ponory 2… shrnu to, viděl jsem bullsharka, pěknýho, mohl mít vážně ke 3 metrům(mihnul se kolem mě), ale stálo to za prd, totál vyhozený peníze, ztracený čas.

V podobném duchu bych mohl pokračovat s celým hodnocením Fiji, o tom jak mě v ofiko  vodafone shopu, jak je známe z EU, okradla prodavačka, prostě sebrala peníze dala si je do šuplíku a hádala se o tom se mnou a bavila se tím, že na mě čekal před shopem taxík. O tom, jak jsou tam služby špatný, o tom jak oficiální agentury nabízejí výlet za 1800 czk+ vstupy, které si MHD pořídíte za 40 czk a ani za těch 40czk to nestálo…vysmál jsem se nabídce shlédnout představení divadelního typu na téma divoši na fiji, zejména pak proto, že se mi nechtělo dát za hodinu 650czk... jo kdybych měl Fiji za barákem, tak do hodiny cesty, tak proč tam nejet. Lidi na ulici jsem však potkal jen vlídné,  hovořící tichým jakoby omluvným tonem. Mnohokrát se mi stalo, že mě náhodný kolemjdoucí nebo spolucestující nabídl pomoc či radu, která mi opravdu pomohla. Nicméně můj celkový dojem: na FIJI se rozhodně, v žádném případě, nikdy (nevím jak to ještě zdůraznit) nechci vrátit. Je to prostě destinace vylhaná … svatbu si tam může udělat jen člověk, který už stejně předem ví, jak manželství vlastně skončí. Fiji je Madla z Hudlic co ze sebe dělá Andělu Jolijovou, čímž neříkám že Madla je špatná, ale přeci jen, když čekáte Andělu, tak je to průšvih...

Je v mých očích mnoho jiných destinací, které mi připadají zajímavější, levnější, jsou blíž.

Na FIJI již nikdy více…