Reportáže

Moto expedice:

„Je, tak jak je a bude, tak jak bude.“ Alan Karlsson

Naše expedice, začala daleko dříve něž 18. června 2018. Jednou jsme takhle seděli v neděli odpoledne na schůzce fotoklubu a Honza navrhl, udělejme si výlet na Island. Domlouvání bylo docela krátké a rychlé a během 14 dnů vykrystalizovala sestava, která se podívá na Island. Aleš zajistil letenky a zamluvil 2 automobily Toyota – Land Cruiser 4x4. 

Termín podle letenek byl stanoven na 18.6. – 29.6.2018. Čekání bylo dlouhé, ale konečně nadešel čas odletu. Sešli jsme se všichni na letišti dostatečně včas, abychom zkontrolovali a nechali zabalit zavazadla. Prozřetelně jsme měli na každé 2 osoby jedno další zavazadlo do hmotnosti 23 kg zaplacené navíc. Odbavení proběhlo v pohodě a měli jsme dost času na kávu a nějaké malé občerstvení. Čeká nás 4 hodinový let do Keflavíku, čas odletu z Prahy je v 0:40 hod. Postupně jsme se přesunuli k příslušnému „gejtu“ a téměř před nástupem do letadla letištní rozhlas naléhavě žádá „pana Lišku a pana Šimůnka“ aby se neprodleně dostavili k přepážce odbavení zavazadel. Docela v nás hrklo co se děje, ale za chvíli bylo jasno. Naši kamarádi přiznali, že se v podaných zavazadlech pokusili „propašovat „ plynové kartuše. Ale nezdařilo se …

Let proběhl celkem v pohodě a ve 2 hod místního času přistáváme v Keflavíku. Aleš s Honzou a Patrikem jedou do půjčovny pro auta. Rychle nakládáme všechna zavazadla a odjíždíme na první lokalitu, maják Garöskagi. S překvapením zjišťuji, že je sice hluboká noc, ale stále je denní světlo. A tak tomu bylo celých 12 dní. Na tmu jsme zapomněli. Tak jako každý následující večer stavíme stany, nafukujeme karimatky, rozbalujeme spacáky a jdeme spát. Budíček je dohodnutý na ráno 8 hod. Ráno nás překvapilo hezké slunečné počasí, doprovázené nárazovým větrem. Bohužel tomu tak nebylo vždycky a většinou alespoň část dne, někdy i celý den pršelo. Vyjíždíme na další lokality, ale naše auto začalo stávkovat. Protože jsme nebyli ještě daleko od Keflavíku, přijel technik, aby nás poučil o tom, že baterie v klíčku, který slouží jako startovací čip, je příliš slabá a naučil nás startovat.

Postupně jsme projeli jižní střed Islandu a viděli jsme černou pláž Reynisfjara s útesy a čedičovými sloupy. Fotografuje známkou sopku Hekla. Nenecháme si ujít známou lokalitu Geysir.Po 3 dnech vnitrozemím přejíždíme na severozápad, kolem jezer Krókslón a Hrauneyjalón, a protože stále prší, jsme rádi, že jsme na farmě Snorrastadir obsadili poslední volnou chatičku.  Postupně projíždíme fjordy, obdivujeme krásu a rozporuplnost přírody. Výprava byla primárně fotografická a tak často zastavujeme a fotíme. Pátý den je opět špoatné počasí, ale pokračuje na poloostrov Snaaefellsness, prohlížíme samotu Búdir, vesnici Arnarstapi a večer končíme na golfovám hřišti v městečku Stykkishólmur, večer svítí Slunce, ale je zima, k naší výpravě se přidala místní kočka. Šestý den navštěvujeme farmu Bjarnarhöfn, žraločí muzeum, ochutnáváme žraločí speciality Hakarl, voní po čpavku. V poledne se zastavujeme ve vesničce Strandabyggö, kde je ovčí farma a ve stylové restauraci dáváme kávu a čokoládový dort, někdo polévku. Odpoledne přestalo pršet, Aleš léta s dronem a natáčí krajinu. Postupně prohlížíme opuštěnou rybí továrnu Djúpavík, kde jsme shlédli výstavu moderního umění a pokračujeme k ledovci Drangajökull. Navštívíme Centrum polárních lišek v osadě Súðavík, kupujeme suvenýry a pokračujeme dál do Ísafjörðuru, nákup místní pálenky Brenivín. Automobil týmu B píchl levou zadní pneumatiku a tak společnými silami měníme kolo. Počasí se opět kazí, prší a fouká vítr. Večer přijíždíme do osady Pingeyri a opět máme štěstí, k pronajmutí je apartmán pro 4 lidi, ale vejde se nás tam všech 8. Tým B opět dojíždí na poloprázdné zadní levé pneumatice. Po snídani dochází k opravě obou pneumatik a v poledne vyrážíme dál. Pokračujeme k majáku Kögur a farmě Svalvogar a pak neznačenou cestou Svalvogavegur, po kamenité pláži pod převislou stěnou s vodopádem. Projeli jsme cestu, kterou má na titulní stránce své knihy pan Sucharda. Navštěvujeme rodnou farmu a muzeum Jóna Sigurdssona (bojovníka za nezávislost Islandu), s kavárnou. Pokračujeme k vodopádu Dynjandi, kde nás opět dostihne déšť. Odpoledne přijíždíme do osady Tálknafjörður, kemp, plavecký bazén s Islanďankou co umí česky. Večer focení v zátoce, boj s rybáky, létání dronem. Prohlížíme  písečnou pláž Raudisandur, v osadě Hnjótur se zastavujeme a prohlížíme muzeum, vraky různých lodí, strojů, letadel. Kolem majáku v zátoce Kollsvík přijíždíme až na nejzápadnější výběžek Islandu (a taky Evropy) Bjargtangar a útesy Látrabjarg (kolonie ptáků, papuchálci). Večer končíme v kempu v osadě Laugar, termální jezírko s převlékárnou. Poslední den projíždíme město Borgarnes, prohlížíme minimuzeum velryb a dvě vyřazené velrybářské lodě. Na konci fjordu je nejvyšší vodopád Islandu Glymur, ale musí se k němu 3 km pěšky, prito se spokojíme jenom s reklamní tabulí.  Jedeme kolem  bývalé americké základny, a zpět směr Reykjavík.

Zbývá už jenom noční cesta zpět. Původní odlet v 0:40 byl odložen na 2:30, tak čas trávíme v letištní restauraci, bohužel zavřené. Do Prahy se vracíme přibližně v 8 hod ráno. 

Rád bych touto cestou poděkoval Jirkovi a Alešovi. Jirka byl vzorně vybaven mapami a byl na tuto naší expedici perfektně připraven. Nastudoval jednotlivé trasy, věděl přesně, kde a co máme navštívit a Aleš ho doplňoval svými zkušenostmi z minulé návštěvy Islandu. A samozřejmě děkuji všem členům Expedice a to i týmu B, který nás neustále zlobil zcizením vlajky, schováním vaku na stan a podobnými žertíky …

Expedice se zúčastnili:

Tým A: Aleš, Jindra, Jirka a Jára

Tým B: Honza, Olda, Patrik a Zdeněk