Reportáže

Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán....

a tak se také stalo. Poté, co se nám Jaromírek obětavě postaral o letenky, které v této pohnuté době nebylo vůbec jednoduché sehnat (odlet byl nakonec možný pouze z Polska, my dva letěli z Katowic, ostatní z Wroclawi), zabavili celníci nebezpečnému teroristovi Dědečkovi jeho vodní skútr !  Když jsme se tedy 31.12. šťastně sešli na půdě dahabského divecentra Planeta, nestál před námi bezstarostně vysmátý Jaromír, nýbrž Jaromír s vráskou na čele. Byl odsouzen snad k tomu nejhoršímu trestu. K týdnu nuceného plavání.

A jak to dále probíhalo ? Úplně pohodově. Navštívili jsme tradiční dahabské lokality, takže Blue Hole, Canyon, Lighthouse reef zleva, Lighthouse zahrádku zprava, Caves a další.

Většina z nás brouzdala v běžných hlubinách, nitroxovými předpisy jasně stanovených. Současně jsme se snažili neprudit divemasterku Kristinu. Proto ji Jaromír prozřetelně uplatil českým špekem, aby nám pod vodou ponechala potřebnou svobodu a volnost, např. pro fotografování. Sólista trimixový nurek Aleš navštěvoval místa, kde už ani lišky nedávají dobrou noc a kde už ani špek nic nezmůže.  A jelikož vypadal každý den u šíši blaženě, tak to tam měl asi taky hezký. I když se mu po nás muselo strašně moc stejskat.

Já s Davidem jsme neodolali možnosti nalodit se na bárku, která si to namířila ještě s dalšími potapěči na divočejší jih. Z tohoto důvodu sledujeme večer předtím předpověď počasí na Internetu. Tento nedůvěryhodný zdroj informací však brzy odhazujeme v dál. Stačilo u šíši a piva pozorně naslouchat Rudánkovi. "Bude silný vítr, velké vlny a proudy. Zpátky na loď se díky vlnám sami nedostanete, budete muset šplhat po laně, proto si nevyndávejte z huby ani na zlomek sekundy automatiky." Druhý den krátce po svítání vyrážíme. Zvedá se však silný vítr. Přidávají se obří vlny, při ponorech protiproudy a na loď se dostáváme fyzicky náročným ručkováním po laně. Funíme jako lokomotivy a zaplavováni vlnami si ani na zlomek sekundy nevyndáváme z pusy automatiky.

Za extra chrabrý výkon je potřeba ocenit Rudánka, který se rozhodl stát se prvním českým potapěčem s certifikátem "sólodajvr". Po absolvování nelehkých praktických prověrek obdržel medaili s pořadovým číslem 001. Od tohoto historického okamžiku už za sebou nemusí vláčet buddyho, nýbrž si pluje oceánem s elegantní a poddajnou ocelovou Stejdžkou, jež ho bez keců doprovází na každém kroku a večer za své věrné služby nechce ani pivo.

Po zdařilých sportovních výkonech nás nikdy nemine odměna v podobě bohaté kulturní vložky. Tou je Rudánek s Dědečkem, kteří se neúnavně předhánějí ve vzájemných komplimentech.

Závěrem krátké zpravodajství o situaci v Egyptě. Pokud jde o samotnou lokalitu Dahab, řekla bych to fundovaně asi takto: slunce svítilo, vítr pofukoval, moře se houpalo sem a zase tam. Pelešárny zely prázdnotou, přesto se obsluha příjemně usmívala. Nic nám nechybělo. Z vodních dýmek se kouřilo ostošest, potulné kočky loudily o žrádlo jako o život anebo si naopak stočeny do klubíčka spokojeně předly. Dahabské holčičky neoblomně obchodovaly se svými proslulými uměleckými výtvory. Tak jako obyčejně. A přestože byl Dahab turisticky příjemně vylidněn, stejně bylo zase na ponoru u vstupní díry do Bells narváno k prasknutí !! Takový je zkrátka Dahab.

Tak mnoho štěstí v novém roce:

Markéta Váňová

Účastníci:  Dědeček Jaromír, Rudánek, Aleš, Markéta a David Váňovi