Reportáže

První neděli v roce tradičně vyrážíme na výlet zimní přírodou.

Tentokráte to vychází na1.ledna. Bomba. Kam však vyrazit po prohýřené noci?  Nejvyšší vrchol Kokořínska je 458 metrů vysoké Nedvězí. Jde o vrchol bez porostu s dokonalou 360st. vyhlídkou, jihozápadně od obce Dubá. Prameny uvádí, že je z vrchu vidět až 1/3 území Čech. To je ideální cíl naší cesty. Maximálně hodinu cesty autem z Prahy, Liberce či Mladé Boleslavi. 

Vyrážíme tedy sem.

Na Nedvězí je možné téměř až pod vrchol vyjet autem do stejnojmenné vesničky, která je ovšem tak malá, že budete mít docela problém, kde zaparkovat. Proto se scházíme v 10.30 v Osinalicích. Už od Medonos jedeme s Pavlem za bílým Tranzitem, ve kterém tušíme Míšu s Mirkou. A taky, že jo. Parkujeme u hříbárny a už přijíždí další auto. Ondra, Ála, Wendy. A hned po nic Miky, Silva a pes.

Vyrážíme zvolna k Osinalickému sedlu a proti nám u posledních chalup proti nám dodávka a za jejím volantem Roman s dcerou. Jsme komplet.

Zvolna kráčíme kouzelnou zimní krajinou. Lehký mráz štípe do tváří. 10,5 km "dlouhý" okruh pískovcovými skalními městy přes Osinalické sedlo, Rać, El Capitan, Panenský hřeben zpestří návštěva Pomníčku horolezcům u Věže pod Nedvězí. Toto pietní místo vzniklo spontánně někdy na přelomu tisíciletí jako vzpomínka na zahynulé horolezce. 

Vrchol Nedvězí je tu. Otevření rychlých špuntů a termosek, svačina spojená s obědem. Pohoda a úsměvy. Srdečná přání všeho nejlepšího. Je první leden 2017.  Avšak informace, že je odtud při dobré viditelnosti možné přehlédnout třetinu Čech nemůžeme potvrdit, ani vyvrátit. Obklopuje nás místy se trhající se inverzní mlha, přes kterou se marně snaží slunko rozpustit led nádherně ojíněných stromů „borových doubrav“ s lípou, javorem i bukem, podrostem rozchodníků, vřesů, borůvek, mechů a lišejníků.

Projdeme vesničkou Nedvězí, prohlídneme si roubené stavby lidové architektury, místní krásně rekonstruovanou kapličku s novým zvonem a s přilehlou požární zbrojnici, u které nás vítá známý fotograf Pepa Středa.  Míjíme památkově chráněné roubenky č.p. 8 a č.p. 12 a míříme na Řípskou vyhlídku, abychom prudkým svahem sestoupili k Uhlířské věži a vrátili se mírně promrzlí zpět do Osinalic.