Reportáže

Julské Alpy ve Slovinsku se staly velkým lákadlem Čechů a v poslední době jich sem jezdí čím dál víc. Lákadlem jsou nádherná příroda a adrenalinové sporty (via ferrata, rafting, canyoning, zipline, atd.). S partou kamarádů jsme byli v kempu u malého městečka Bovec, které je takovým místním centrem všeho dění a je polohou ideální na výjezdy za různými aktivitami.

1. DEN (RAFTING)

Vyjeli jsme ráno po 10h a v kempu jsme byli okolo 18h (moc jsme se po cestě nezdržovali). Příjezd do kempu jsme řádně zapili a

2. DEN (RAFTING)

Tento den jsme si „na probrání“ (11°C) dali rafting na řece Soča (Srpenica 1 – Trnovo). Vodu jsme si všichni užili a náš slovinský guide Luka naši jednotku pochválil jako zkušenou a zároveň kvalitní pádlovací mašinu. Následoval oběd v místní restauraci po cestě z raftingu (špagety si ve Slovinsku nedávejte / maso a kalamary doporučujeme). Po obědě jsme vyrazili na menší turistiku s koupáním pod vodopádem (Koziak) a koupáním v křišťálově čisté vodě v řece Soča. Den jsme zakončili výstupem na vyhlídku na vodopád Boka.

3. DEN (VIA FERRATA)

Předpověď počasí vypadala všelijak, ale víceméně se ukazovalo, že by mohly být odpoledne přeháňky. Plán zněl tedy jasně --- nesmíme zmoknout a už vůbec ne být na via ferratě ( ideální hromosvod), když bude bouřka. Vstávali jsme tedy brzo ráno a autema dojeli na parkoviště v sedle Vršič (1611m) ,kde jsme byli skoro jediní, takže jsme mohli v klidu vyrazit vzhůru na vrchol Male Mojstrovky (2333m).  Cestou jsme nastoupali lehce přes 700m převýšení (300m k via ferratě, 250m na via ferratě a 150m na vrchol). Celý úsek zvládli i výškocitliví jedinci, takže k žádným ztrátám nedošlo ani druhý den. Horší byla jen cesta zpět po kamenitém svahu, kde se jednalo spíš o klouzání než chůzi. Krásný pocit byl, když jsme se po sestupu sešli v horské hospodě na oběd a začalo pomalu pršet (brzké vstávání se vyplatilo). Po obědě jsme vyrazili zase na menší turistiku k pramenu Soči a potom na Velika Korita.

4. DEN (CANYONING)

Ráno jsme se v klidu nasnídali a vyrazili nafasovat výstroj na canyoning (helma, sedák, neopren). Sraz byl na lokalitě Sušec. V plavkách a s výstrojí na zádech jsme jak šerpové nastoupali pár desítek výškových metrů, než jsme dorazili nad kaňon nastrojili se a poslechli rady našich guidů. Pak už se jen jelo po zadku dolů nebo skákalo do jezírek, případně trošku slaňování. Samotná lokalita není nijak náročná a měl by jí zvládnout každý průměrně zdatný člověk. Pro nás to byla aktivita, kterou jsme si všichni užili nejvíc. Bohužel jsme už neměli čas na zipline, kterou chceme určitě vyzkoušet příště. Po 13h jsme vyrazili domů, kam jsme přijeli okolo 21h.